Od dětí přes prací povinné až po seniory, Facebook používají všechny generace. Jedná se o momentálně nejpoužívanější sociální síť na světě. Měsíčně Facebook využije 2,3 bilionu uživatelů. Ale ne nadarmo se název sítě skládá z anglických výrazů „face“ (anglicky obličej) a „book“ (kniha). Jakmile si založíte účet, stáváte se pro všechny doslova otevřenu knihou. Všichni si vás můžou dohledat, zjistit, s kým se přátelíte a pokud si nedáte pozor, co na svou síť kdy sdílíte, můžete se úplně připravit o soukromí.
Věděli jste, že až do nedávna jste byli na Facebooku dohledatelní podle vašeho telefonního čísla nebo emailu? Pokud jste tedy někomu volali či psali, bylo pro něj velmi jednoduché zjistit si, s kým má tu čest. A pokud máte na Facebooku zadané například město, kde bydlíte, už o vás člověk na druhé straně ví mnohem víc, než je příjemné. A to mu stačilo pár kliknutí. Tyto informace jste mu vlastně dali vy! Naštěstí tato sociální síť přistoupila k radikálnímu řešení a tuto funkci zrušila.
Ale nepanikařte, je tu věc, která vás určitě uklidní. Jaká? Sami si vybíráme, které informace zlodějům dat poskytujeme. Pokud si chceme zachovat soukromí, stačí o sobě na Facebookovém profilu nesdílet osobní informace!
Ruku na srdce, když si založíte Facebook abyste se mohli spojit s přáteli, oni určitě vědí, kde bydlíte, kolik vám je, kde jste se narodili a jaké je vaše telefonní číslo. Nejjednodušší je tedy tyto údaje nevyplňovat. Tím vaše data zůstávají v bezpečí!
Na závěr je třeba zmínit, že není úplně rozumné Facebook používat ke sdílení svých každodenních momentů. Zloději či násilníci si mohou velmi snadno udělat přehled o vašem denním programu, zjistit, kdy odcházíte z práce, kdy jste doma sama, anebo kolikátého pojedete na dovolenou.
Je také třeba přemýšlet nad těmi, kteří nejčastěji sociální sítě využívají. Nad dětmi. Ty si často neuvědomují, jakému nebezpečí se vystavují, když neznámému internetovému kamarádovi sdělí svoji adresu nebo na jakou chodí školu. Naštěstí dnes už je počítačová gramotnost běžnou součástí výuky ve školách, a malí „ajťáci“ často vědí o internetovém světe víc, jak my.